Geometrický plán
Geometrický plán je zvětšenina katastrální mapy se zákresem. Je technickým podkladem pro provedení změny v kat. nemovitostí, tvoří tedy pouze přílohu k vyhotovení listin (např. Návrh na vklad) o právních vztazích k nemovitostem. Dalšími podklady pro tyto listiny jsou např. znalecký odhad pozemku, kupní nebo darovací smlouva atd.
Podle vyhlášky č.190/1996 Sb. se geometrický plán zhotovuje pro:
- Rozdělení pozemku
- změnu hranice pozemku
- vyznačení budovy nebo změny jejího vnějšího obvodu v katastru
- grafické vyjádření rozsahu práva, které omezuje vlastníka pozemku ve prospěch jiného (věcné břemeno)
- doplnění katastru o pozemek vedený dosud ve zjednodušené evidenci pokud se jeho hranice vytyčují v terénu
- změnu hranice katastrálního území.
Geometrický plán často navazuje na vytyčení hranice pozemku, např. při doplnění katastru o pozemek dosud vedený ve zjednodušené evidenci nebo při oddělení pozemku geometrický plán není možné vyhotovit bez předchozího vytyčení hranic, jejichž průběh majitel pozemku nezná, nebo není schopen přesně určit.
Geometrický plán není mapa, nelze z něj odměřovat délky a úhly, nelze v něm uvádět prvky, které nejsou obsahem katastrální mapy např. ploty netvoří-li vlastnickou hranici, nelze jím nahrazovat zaměření skutečného provedení často požadované stavebním úřadem.
Vytyčení hranice pozemku
Vytyčení hranice pozemku je obnova hranice v terénu na základě údajů evidovaných v Katastru nemovitostí. Hranice je vytyčena s takovou přesností jakou umožňují dostupné podklady. Např. není-li k dispozici měřický náčrt a hranice je obnovena pouze podle mapy katastru nemovitostí v měřítku 1:2880 tvoří odchylka 0,2 mm při snímání souřadnic na mapě 60 cm v terénu, a to je pouze jedna z mnoha skutečností ovlivňujících výslednou polohu vytyčeného bodu.
K vytyčené hranici jsou vždy sezváni majitelé dotčených pozemků, kteří zde do vytyčovacího protokolu svým podpisem stvrzují, že byli seznámeni s průběhem a označením vytyčené hranice a mohou zapsat své námitky a připomínky.
Vytyčení hranice není vytyčení objektu, komunikace, inženýrské sítě atd. podle projektové dokumentace, kde geodet postupuje podle vytyčovacího náčrtu či seznamu souřadnic vyhotoveného projektantem a schváleného ve stavebním řízení. K tomuto
vytyčení se majitelé dotčených pozemků nezvou, geodet spolupracuje pouze s objednatelem.
Zaměření skutečného provedení
Zaměření skutečného provedení neboli geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby je vyžadováno investorem nebo stavebním úřadem především při pokládce podzemních sítí, nebo při větších stavbách po dokončení terénních úprav.
Zaměření je prováděno podle směrnic správců sítí, nebo požadavků objednatele. Po zaměření skutečného provedení by měl následovat geometrický plán pro vyznačení budovy (u nadzemních staveb) nebo geometrický plán pro vyznačení věcného břemene (u podzemních sítí).
Geodeti na stavbách
Před stavbou většího významu je nutné zřídit v blízkosti stavby pevné měřické body, které by měly být zachovány po celou dobu výstavby. Tuto vytyčovací síť by měl investor stavby předat dodavateli. Požaduje-li dodavatel po geodetovi vytyčení podrobných bodů, a není-li schopen předat mu vytyčovací síť, musí počítat s dodatečnými náklady. Dále by měl investor předat dodavateli zřetelně vyznačené hranice staveniště nebo hranice pozemku na, kterém má být stavba. Zasáhnutí do cizího pozemku přináší mnohé problémy.
V průběhu stavby probíhá vytyčování podrobných bodů, kontrolní měření a zaměřování podzemních sítí, které bude součástí zaměření skutečného provedení. Na nově postavené budovy, nebo přístavby je ke kolaudaci nutno předložit geometrický plán.
